Convention CMRPrawo doprava

Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) a protokol o podpisu, sjednaný v Ženevě 19 Květen 1956 r

z 19 Květen 1956 r. (Dz.U. 1962 Ne. 49, Položka. 238)

(propuštěn.: Dz.U. z 1995 r. Ne. 69, Položka. 352)

Jménem Polské lidové republiky

Člen rady

Polské lidové republice

veřejně oznámí:

Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) a podepsat protokol vypracovaný v Ženevě dne 19 Květen 1956 r.

Po seznámení s výše Úmluvy a Protokolu, Státní rada za to a myslí si, že předmětem uczynionym při podpisu Úmluvy; prohlašuje,, , že uvedenou úmluvu a protokol byly přijaty, ratifikována a potvrzena, a slibuje, že zvítězí.

Na důkaz toho tento akt byl, razítkem Polské lidové republiky.

Vzhledem k tomu, ve Varšavě, na 27 Duben 1962 r.

Vstupné

Překlad.

O smlouvách mezinárodní přepravě zboží (CMR)

Vstupné

Smluvní strany,

Uznávajíce potřebu standardizace smluvních podmínek pro mezinárodní přepravu zboží po silnici, zejména pokud dokumenty pro takovou přepravu a odpovědnosti dopravce,

Dohodli se na těchto ustanoveních:

Kapitola I. Rozsah

Článek 1.

1. Tato úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zboží po silnici vozidly,, bez ohledu na místo bydliště a státní příslušnost stran, v případě, že místo převzetí zásilky a místo určené pro dodávku, podle jejich zařazení do smlouvy, jsou ve dvou různých zemích, z nichž alespoň jedna je smluvní země.

2. Pro účely této úmluvy pojem "vozidla” rozumějí motorová, kloubové vozidlo, přívěsy, podle jejich definice v článku 4 Úmluva o silničním provozu z 19 Září 1949 r.

3. Tato úmluva se použije, , kde je přeprava spadající do jeho působnosti provádí státy nebo státními institucemi nebo organizacemi.

4. Tato úmluva se nevztahuje:

a) být provozována na základě všech mezinárodních poštovních úmluv;

b) dopravní zpoždění

c) pro výrobu nábytku odstranění.

5. Smluvní strany se dohodly, že nebudou zavádět změny této úmluvy zvláštních dohod, mezi dvěma nebo více z nich, s výjimkou dohod uzavřených s cílem vyloučit, že nepoužitelné pro jejich pohraniční styk nebo povolit použití v dopravě, pouze na jejich území, nákladní listy představující titul ke zboží.

Článek 2.

1. Pokud je vozidlo obsahující zboží se provádí přes část cesty po moři, vlakem, vnitrozemské vodní cesty nebo vzduchem, bez překládky, s výjimkou případného použití ustanovení článku 14, Tato úmluva se však vztahuje na veškerou přepravu. Nicméně, jako důkaz, tato ztráta, poškození nebo opožděné dodání zboží, Dochází k tomu při přepravě ostatních dopravních prostředků silniční, nebyla způsobena jednáním nebo opomenutím na straně silnice, ale to vyplývá z, který mohl jen došlo během a v důsledku dopravy jinými než silniční, silničního dopravce odpovědnost není určena touto úmluvou, ale v cestě, která by byla stanovena od dopravce, než silnice, Pokud je smlouva o přepravě byla uzavřena mezi odesílatelem a dopravcem stejného zboží jsou, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, pro přepravu zboží prostřednictvím jiných silničních dopravních. Se však při neexistenci takových ustanovení odpovědnosti dopravce silniční určuje podle této úmluvy.

2. Je-li silniční dopravce i dopravce, jiné než doprava silniční, jeho odpovědnost se také bod. 1, jako by funkce silnice a jeho funkci jako jiným dopravcům, než silnice byla provedena ve dvou různých lidí.

Kapitola II. Lidé, , pro které dopravce odpovídá

Článek 3.

Při použití této Úmluvy odpovídá dopravce, jak pro jeho vlastní jednání a opomenutí, za jednání a opomenutí svých zaměstnanců a všech dalších osob, jehož služby, které používá k provádění přepravy, když ti zaměstnanci nebo osoby jednající při výkonu svých povinností.

Kapitola III. Provádění a plnění smlouvy o přepravě

Článek 4.

Důkaz o smlouvě o přepravě nákladním listem. Nedostatek, nesrovnalosti nebo ztráta z nákladního nemá vliv na existenci ani na platnost smlouvy o přepravě, která musí zůstat předmětem ustanovení této úmluvy.

Článek 5.

1. Nákladní list ve třech vyhotoveních, podepsaných odesílatelem a dopravcem, Tyto podpisy mohou být vytištěny nebo nahrazeny razítky odesílatele a dopravce, -li to povoleno zákony dané země, , ve kterém nákladní list. První kopie předána odesílatele, druhé doprovází zásilku, a třetí si ponechá dopravce.

2. Pokud jsou určeny pro přepravu zboží, které má být načten v různých vozidlech, nebo pokud jde o různé typy zboží nebo samostatných částí, odesílatel nebo dopravce je oprávněn vydávat tolik nákladních listů, jak by mnoho vozidel použít, nebo jestliže druhy nebo sérií výrobků.

Článek 6.

1. Nákladní list musí obsahovat následující informace:

a) místo a datum vydání;

b) jméno (jméno) na kádry nadawcy;

c) jméno (jméno) a adresa dopravce;

d) místo a datum přijetí zboží k přepravě a místo vydání;

a) jméno (jméno) a adresa;

f) Běžně se používá k určení typu zboží a způsobu balení, a nebezpečného zboží pak jejich všeobecně známý popis;

g) množství, jejich značky a čísla;

hod) Hrubá hmotnost nebo jiné vyjádření jeho množství;

já) Náklady spojené s dopravou (přepravitelná, dodatečné náklady, cla a ostatní výdaje vznikající od uzavření smlouvy až do okamžiku dodání);

j) pokyny potřebné pro celní formality a další;

k) prohlášení, že přeprava, bez ohledu na ustanovení, s výhradou ustanovení této úmluvy.

2. Je-li nákladní list musí obsahovat tyto údaje:

a) zákaz překládky;

b) náklady, odesílatel předpokládá,;

c) Částka na dobírku;

d) deklarovanou hodnotu zboží a částky vyjadřující zvláštní zájem na dodání;

a) Pokyny odesílatele dopravci týkající se pojištění zásilky;

f) jmenování, , ve kterém přeprava je třeba vypracovat;

g) seznam dokumentů předaných dopravci.

3. Strany se mohou zapsat do nákladního listu ještě jiné údaje, které považují za nezbytné.

Článek 7.

1. Odesílatel odpovídá za veškeré náklady a škody, utrpěl dopravce v důsledku nepřesnosti nebo nedostatečné:

a) údaje uvedené v článku 6, odstavec 1, b), d), a), f), g), hod) i j);

b) údaje uvedené v článku 6, odstavec 2;

c) veškeré další údaje nebo instrukce, vzhledem k tomu, aby jím nákladní list nebo aby mu je.

2. Pokud se na žádost odesílatele, dopravce zapíše do nákladního listu údaje uvedené v odstavci 1 tento článek, přijaty v případě neexistence důkazů o opaku, , že jednal jménem odesílatele.

3. Pokud zásilka neobsahuje prohlášení, podle článku 6, odstavec. 1, k), Provozovatel je odpovědný za všechny náklady a škody, které by mohly utrpět v důsledku nedbalosti osoby mají právo na zboží.

Článek 8.

1. Pokud jde o zboží, musí dopravce přezkoumá:

a) Přesnost zásilky zjistí počet balení, a jejich značky a čísla;

b) zjevný stav zboží a jeho obalu.

2. Pokud dopravce není schopen odpovídajícím způsobem ověřit správnost údajů uvedených v odstavci 1 a) tento článek, zapsán do konosamentu výhradu, která by měla být odůvodněna. Je třeba také doložit veškeré nároky, , kterou dělá s ohledem na zjevný stav zboží a jeho obalu. Rezervace nezavazují odesílatele, když nepřijal je jasně v zásilce.

3. Odesílatel má právo žádat od dopravce přezkoušení hrubé váhy nebo jiné vyjádření jeho množství. Může také požádat, aby prověřila obsah balení. Dopravce může požadovat úhradu nákladů na kontrolu. Kontrola je součástí nákladního listu.

Článek 9.

1. Při absenci důkazů o opaku nákladního listu svědčí o smlouvě, Podmínky smlouvy a převzetí zboží dopravcem.

2. Při absenci legitimního dopravce, uvedené v konosamentu, existuje předpoklad, že výrobky a jejich obaly byly zřejmě v dobrém stavu v okamžiku převzetí dopravcem, a že množství, jejich značky a čísla odpovídala tvrzení v zásilce.

Článek 10.

Odesílatel odpovídá dopravci za škody na, zařízení nebo jiné zboží, jakož i náklady, vzhledem k vadné balení zboží, pokud závada byla zřejmá nebo známým dopravce v době jeho přijetí, a dopravce z žádné výhrady.

Článek 11.

1. K vyřešení celní formality nebo jiná, být dokončena před dodáním zboží, odesílatel se připojí k nákladního listu nebo dopravce k dispozici potřebné doklady a poskytnout mu požadované informace.

2. Dopravce není povinen kontrolovat, zda jsou tyto dokumenty a informace jsou přesné a dostatečné. Odesílatel nákladu nahradí dopravci všechny škody, , které mohou vzniknout v důsledku nedostatku, nedostatečnost nebo nesrovnalost těchto dokumentů a informací, pokud je vina dopravce.

3. Odpovědnost dopravce za ztrátu nebo zneužití dokumentů uvedených v zásilce a doprovází jej nebo předáno dopravci; Nicméně, kompenzace, které zpoplatněny, nesmí překročit odškodnění, které jsou placeny v případě ztráty zboží.

Článek 12.

1. Odesílatel má právo nakládat se zbožím, zejména požadovat na dopravci zastavení přepravy, změny v místě určeném pro dodání zboží, nebo dodat jej dalšími zákazníky, než je uvedeno v zásilce.

2. Toto právo zaniká, , kdy byl druhý výtisk nákladního odevzdal na místo určení, nebo pokud využije svého práva podle článku 13, odstavec 1; od tohoto okamžiku je dopravce povinen řídit se příkazy příjemce.

3. Právo nakládat patří k příjemci od okamžiku, kdy nákladní list,, Pokud odesílatel vytvoří položku v tomto smyslu v zásilce.

4. Pokud příjemce, uplatnil své právo nakládat, příkaz k vydání zásilky jiné osobě, Tyto orgány mohou určit další příjemce.

5. Výkon dispozičního práva se řídí těmito podmínkami:

a) odesílatel nebo v případě uvedeném v odstavci 3 tohoto článku, , který si přeje vykonávat toto právo, první kopie konosamentu, které by měly být zahrnuty do nových pokynů dopravce, A nahradí dopravci všechny náklady a ztráty, podílí se na realizaci těchto pokynů;

b) výkon tohoto práva by měly být v té době, Při pokyny dosažení osobu, které by mělo být provedeno, a neměly by narušit normální fungování dopravců nebo poškodit odesílatele nebo příjemce zboží jiných zásilek;

c) pokyny nezpůsobí rozdělení zásilky.

6. Pokud je v ustanovení odstavce 5 b) tento článek, může dopravce plnit pokyny, je povinen neprodleně oznámit osobě, z nichž se tyto pokyny.

7. Dopravce, , kteří nebudou dělat pokyny za podmínek stanovených v tomto článku, nebo kteří musí být v souladu s tímto instrukce požádala, aby první kopie konosamentu, odpovídá oprávněnému za škodu jakéhokoli výsledného.

Článek 13.

1. Po přijetí zboží na místo určené k dodání, Příjemce má právo žádat od dopravce doručit druhou kopii potvrzení o převzetí nákladního listu a zboží. Je-li ztráta zboží nebo je-li zboží nedorazilo po lhůtě stanovené v článku 19, Příjemce může uplatnit ve svém vlastním jménem vůči dopravci žádná práva vyplývající z přepravní smlouvy.

2. Příjemce, kteří mají práva, udělil mu podle odstavce 1 tento článek, musí zaplatit dlužnou částku v nákladním listu. V případě sporu v této věci, je dopravce doručit zboží pouze, Příjemce musí poskytnout jistotu.

Článek 14.

1. Pokud z nějakého důvodu plnění této smlouvy za podmínek uvedených v zásilce je nebo není možné před příchodem zboží na místo určené pro dodávku, je dopravce povinen požádat o pokyny od osoby oprávněné disponovat, v souladu s článkem 12.

2. Nicméně, pokud okolnosti jsou takové, že přeprava v podmínkách odlišných od těch, podle nákladního listu, a pokud dopravce neposkytne získat v dostatečně krátkém čase pokyny od osoby oprávněné nakládat v souladu s článkem 12, vezme jako, se zdá, že k němu být v nejlepším zájmu osoby oprávněné disponovat.

Článek 15.

1. Pokud se po příchodu zboží do cílových okolností zabránit jeho propuštění, je dopravce povinen požádat o pokyny od odesílatele. Odmítne-li příjemce zboží, Odesílatel má právo s nimi nakládat, aniž by museli předložit první kopii konosamentu.

2. Příjemce, i když odmítl převzít zboží, může vždy požadovat dodání, dokud dopravce neobdrží v rozporu pokyny od odesílatele.

3. Li okolnosti bránící dodání zboží vzniknout až po, jako příjemce, V souladu se zákonem, které má nárok podle článku 12, odstavec 3, dal rozkaz pro zboží na jinou osobu, pak aplikovat ustanovení předchozích odstavců 1 já 2, Příjemce byl odesílatel a tato jiná osoba příjemce.

Článek 16.

1. Dopravce má nárok na náhradu nákladů vynaložených v žádosti jeho pokyny nebo jejich uplatňování, předpokladu, že tyto náklady byly způsobeny klienta.

2. V případech uvedených v článku 14, odstavec 1 av článku 15 Dopravce může ihned vyložit zboží na účet oprávněné osoby; je a poté k přepravě se považuje za splněnou. Dopravce pak si ponechat zboží. Může však pověřit třetí osobu, a pak je odpovědný pouze za rozumnou volbu osoby. Zboží, které má platit dluhy, podle nákladního listu a všechny ostatní náklady.

3. Dopravce může přistoupit k prodeji zásilky, aniž vyčká pokynů oprávněného, v případě, že omluva je rychlé zkáze nebo stav vyžaduje, nebo pokud náklady na skladování zboží jsou neúměrně vysoké vzhledem k jeho hodnotě. V ostatních případech se může také přistoupit k prodeji, Pokud nebude žádost ve stanovené lhůtě k osobě oprávněné pokyny v rozporu, plnění, které mohou být rozumně požadovány.

4. Pokud bylo zboží prodáno na základě tohoto článku, výnosy z prodeje by měly být dány k dispozici oprávněné osoby, po odečtení výdajů uplatňována na zboží. Jsou-li tyto částky vyšší než výtěžek z prodeje, Dopravce má nárok na rozdílu.

5. Postup v případě prodeje se určí podle práva nebo zvyklostí místa, kde se nachází zboží.

Kapitola IV. Odpovědnost dopravce

Článek 17.

1. Dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které nastaly mezi okamžiku přijetí zboží a jeho propuštění, stejně jako při opožděném vydání.

2. Dopravce je zproštěn odpovědnosti, ztráta, poškození nebo zpoždění bylo způsobeno zaviněním oprávněné osoby, jeho mandát není pod kontrolou dopravce, Nevýhodou jejich vlastních výrobků nebo okolností, , které dopravce nemohl zabránit a jejichž následky nemohl zabránit.

3. Dopravce může, není zproštěn odpovědnosti z důvodu vadného vozidla, mluví k provádění přepravy, ani chyba osoby nebo zaměstnanců osoby, v němž je vozidlo pronajato.

4. S ohledem na ustanovení článku 18, Body 2 dělat 5, Dopravce je zproštěn odpovědnosti, ztráta nebo poškození vyplývá ze zvláštního nebezpečí spojeného s jednou nebo více z následujících:

a) užívání vozidel otevřené a unsheeted, Při jejich použití bylo výslovně dohodnuto a v zásilce;

b) chybějící nebo vadný obal, pokud je zboží, protože jeho přirozených vlastností, v nepřítomnosti nebo vadné balení, jsou náchylné ke ztrátě nebo poškození;

c) manipulace, nakládání, uložení nebo vyložení zboží odesílatel, příjemce nebo osoby jednající jménem odesílatele nebo příjemce;

d) Povaha určitého zboží, může způsobit úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození,, zejména prostřednictvím rozbití, rez, úpadek, vysušit, unikání, normálním úbytkem nebo působením hmyzu a hlodavcům;

a) Nedostatečnost nebo vadné značky nebo čísla na obalech;

f) přeprava živých zvířat.

5. Pokud se podle tohoto článku, dopravce není odpovědný za některé z faktorů,, , která způsobila škodu, jeho odpovědnost se zabývá pouze v této oblasti, jaké faktory, za které je odpovědný na základě tohoto článku, přispěly k újmě,.

Článek 18.

1. Důkaz, tato ztráta, poškození nebo zpoždění bylo způsobeno z důvodů uvedených v článku 17, odstavec 2, leží na nosné.

2. Prokáže-li dopravce, že vzhledem ke skutečnostem, ztráta nebo poškození mohly vyplývat z jednoho nebo více důvodů uvedených v článku 17, odstavec 4, existuje předpoklad, že to bylo tak jasné. Oprávněný může však s sebou nesou důkaz, že škoda nebyla způsobena zcela nebo zčásti některým z těchto příčin.

3. Tento předpoklad neplatí v případě uvedeném v článku 17, odstavec. 4, (a), v případě nadměrné ztrátě nebo ztrátě jakéhokoli obalu.

4. Pokud přeprava probíhá ve vozidle, speciálně vybaven pro ochranu zboží z tepla, studený, změny teploty nebo vlhkosti, Dopravce se může dovolávat požehnání článku 17, odstavec 4, (d) pouze, prokáže, že všechny kroky připadající na něj v situaci s ohledem na výběr, údržbu a použití těchto prostředků, a že dodržování zvláštními pokyny, které mu bylo vydáno.

5. Dopravce může získat výhodu článku 17, odstavec 4, (f) pouze, prokáže, že všechny kroky připadající na něj v okolnostech a že se řídil zvláštními pokyny,, které mu bylo vydáno.

Článek 19.

Zpoždění dodávky se vyskytuje, pokud nebylo zboží dodáno včas nebo, není-li dohodnutý čas, skutečná doba přepravy, S ohledem na okolnosti, zejména pro malé zásilky dobu potřebnou k dokončení plné zatížení za normálních podmínek v průběhu času, by bylo rozumné, aby pečlivého dopravce.

Článek 20.

1. Oprávněný může, bez dalších důkazů, považují za ztracené zboží, není-li vydána do třiceti dnů po uplynutí sjednané lhůty, a pokud termín není dohodnuto, do šedesáti dnů po převzetí dopravcem.

2. Oprávněná osoba, Přijetí náhrady za chybějící zboží, může písemně požádat, že zboží má být navrácena do jednoho roku po vyplacení náhrady, musí být neprodleně oznámena. Je to takové potvrzení písemnou žádost.

3. Do třiceti dnů po obdržení tohoto oznámení, může Oprávněná osoba, že zboží bylo dodáno k úhradě pohledávek vyplývající z nákladního listu a vrátit výsledné škody, po odečtení všech nákladů, , které by byly zahrnuty do vyrovnání, s výhradou práva na náhradu škody za překročení dodací lhůty, podle článku 23 a případně v článku 26.

4. Absence požadavku, stanovené v odstavci 2, nebo jakékoliv pokyny během stanovené v odstavci 3 do třiceti dnů nebo pokud zboží není vrácena až po více než jednoho roku po vyplacení náhrady, Dopravce se vztahují ustanovení o místě, pokud zboží.

Článek 21.

Pokud bylo zboží dodáno příjemci bez soustředění úvěru, která by byla vybrána na základě ustanovení smlouvy o přepravě, Dopravce musí zaplatit odesílatele na náhradu škody do výše úvěru, zachovat právo obrátit se na příjemce.

Článek 22.

1. Pokud odesílatel ruce dopravce přepravující nebezpečné zboží, to by mělo popisovat, nebezpečí, a uvede-li to nutné, Jaká opatření by měla být přijata. Pokud tato informace není uvedena na zásilce, odesílatel nebo příjemce by měl provádět nějaký jiný způsob, Věděl, že dopravce, Nebezpečí při přepravě těchto výrobků.

2. Nebezpečné zboží, Dopravce by neměl být známý jako takový, ve smyslu odstavce 1 tento článek, může být kdykoliv a kdekoliv složit, zničena nebo zneškodnit dopravce bez náhrady; Odesílatel odpovídá za veškeré náklady a škody, které vyplývají z jejich předání k přepravě nebo jejich přepravy.

Článek 23.

1. Je-li podle ustanovení této úmluvy je dopravce povinen zaplatit náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zboží, vyrovnání se vypočítá podle hodnoty zboží v místě a době přijaty k přepravě.

2. Hodnota zboží se určuje podle tržní ceny nebo v případě neexistence této smlouvy za aktuální tržní cenu, a bez jedné nebo druhé – podle hodnoty zboží stejného druhu a kvality.

3. Odškodnění nesmí přesáhnout 8,33 zúčtovací jednotka pro 1 kilogram hrubé hmotnosti.

4. Kromě toho, přeprava, Cla a ostatní náklady vzniklé v souvislosti s přepravou zboží, v plné výši v případě úplné ztráty a podílu v případě částečné ztráty; jiné škody se nevyplácí.

5. V případě zpoždění, pokud žadatel prokáže,, proto, že výsledná škoda na ní, dopravce povinen zaplatit náhradu, nepřesahující přepravu.

6. Vyšší nárok na odškodnění může pouze tehdy, jestliže prohlášení o hodnotě zboží nebo zvláštní zájem na dodání, v souladu s články 24 já 26.

7. “Účetní jednotka”, uvedené v této úmluvě se Special Drawing Rights, vytvořená Mezinárodním měnovým fondem. Částka, uvedené v odstavci. 3 tohoto článku se převede na národní měnu na fóru, , která obdrží žádost o, na základě hodnoty této měny na posouzení nebo datum uvedené smluvní strany. Hodnota národní měny, v rámci zvláštních práv čerpání, Stát členem Mezinárodního měnového fondu, bude vypočtena na základě metody oceňování používanou Mezinárodním měnovým fondem ke dni stanovenému pro jeho vlastní operace a transakce. Státní národní měny, který není členem Mezinárodního měnového fondu, s ohledem na zvláštní práva čerpání, bude vypočtena způsobem stanoveným státem.

8. Nicméně,, stát, který není členem Mezinárodního měnového fondu a jehož zákony neumožňují použití ustanovení odstavce 7 tento článek, může při ratifikaci nebo přistoupení k tomuto protokolu nebo kdykoliv později, stát, že omezení odpovědnosti stanovené v odstavci 3 Tento článek pro použití na území státu, bude 25 měnové jednotky. Stanoveného v tomto odstavci odpovídá měnové jednotky 10/31 gramů zlata vzorku 0.900. Přepočet této částky do národní měny by se měla konat v souladu s právními předpisy státu.

9. Výpočet, uvedená v poslední větě odstavce 7 tohoto článku a přepočet, uvedené v odstavci 8 Tento článek bude takovým způsobem,, v národní měně na zemi co nejvíce vyjádřit stejnou reálnou hodnotu částky uvedené v odstavci 3 tento článek, , která byla vyjádřena v jednotkách účtu. Členský stát uvědomí generálního tajemníka Organizace spojených národů o tom, jak vypočítat, podle odstavce 7 Tento článek nebo, v závislosti na okolnostech, Výsledkem konverze, uvedené v odstavci 8 tento článek, v době dokumentu uvedeného v článku 3 Protokol k Úmluvě CMR,a vždy, když doba jakékoli následné změně v tomto způsobu výpočtu nebo výsledek přepočtu.

Článek 24.

Odesílatel může vyhlásit v nákladním poplatku za dohodnutou hodnotu zboží přesahující limit stanovený v odstavci 3 Článek 23 v tomto případě výše prohlásil nahradit hranici.

Článek 25.

1. V případě poškození dopravcem ručí za částku, , kterým klesla hodnota zboží, vypočítá podle hodnoty stanovené v souladu s článkem 23, Body 1, 2 já 4.

2. Odškodnění nesmí přesáhnout:

a) v případě, že celá zásilka poškozením znehodnocena – částka, splatná v případě ztráty celé zásilky;

b) i když jen část zásilky poškozením znehodnocena – částka, splatná v případě ztráty, , který ztratil hodnotu.

Článek 26.

1. Odesílatel může určit zadáním v nákladním listu ve výši poplatku se dohodli na zvláštním zájmu na doručení zásilky v případě ztráty nebo poškození, a v případě překročení sjednané dodací lhůtu.

2. Je-li prohlášení o zvláštní zájem na dodání, může být požadováno, bez ohledu na odškodnění v článcích 23, 24 já 25 dodatečné vyrovnání rovnající se škody, , která byla prokázána, až do výše deklarované.

Článek 27.

1. Osoba nárok na úroky z odškodnění. Tato procenta jsou, z 5% každoročně, počítají ode dne odeslání písemné dopravci, není-li takový požadavek nebyl, ze soudního řízení bylo zahájeno.

2. Pokud jsou údaje používané jako základ pro výpočet škody nejsou denominovány v měně, které je žádáno o platbu, převod musí být v kurzu platném ke dni a místu výplaty náhrad.

Článek 28.

1. Je-li podle zákona, který je použitelný, ztráta, poškození nebo zpoždění, vyplývajících z přeprav podle této úmluvy, vede ke vzniku mimosmluvní pohledávky, Dopravce může použít ustanovení této úmluvy, které vylučují jeho odpovědnost, které určují nebo omezují rozsah náhrady škody.

2. Co se týče mimosmluvní odpovědnosti jednoho z těch,, , pro které dopravce odpovídá podle článku 3, z důvodu ztráty, poškození nebo zpoždění, Osoba může také těžit z ustanovení této úmluvy, které vylučují odpovědnost dopravce nebo která určují nebo omezují rozsah náhrady škody.

Článek 29.

1. Dopravce nemá právo použít ustanovení této kapitoly, které vylučují nebo omezují jeho odpovědnost nebo která posun důkazního břemene, byla-li škoda způsobena úmyslným nedbalosti dopravce nebo jeho, , které podle práva místa soudního řízení se považuje za rovnocenné úmyslu.

2. Totéž platí, Pokud úmyslného jednání nebo zavinění dopustil zaměstnanci dopravce nebo jiných osob, jehož služby, které používá k provádění přepravy, Pokud vaši zaměstnanci nebo jiné osoby jednající při výkonu svých povinností. V tomto případě zástupci, pracovníci nebo jiné osoby nemají právo na použití jejich osobní odpovědnosti ustanovení kapitoly, uvedené v odstavci 1.

Kapitola V. Stížnosti a reklamace

Článek 30.

1. Pokud příjemce obdržel zboží, bez kontroly s dopravcem stav k nosiči nebo bez odeslání rezervace mu dávají obecný údaj o ztrátě nebo poškození v době porodu, Pokud jde o zdánlivou ztrátu nebo poškození, nebo do sedmi dnů ode dne doručení, Nedělích a svátcích, v případě ztráty nebo poškození není viditelné – Předpokládá se, že, není-li důkaz o opaku, , který obdržel zboží ve stavu, popsaného v zásilce. Výhrad uvedených výše musí být provedeno písemně, v případě ztráty nebo poškození není viditelné.

2. Pokud stav zboží byl zjištěn příjemcem a dopravcem, důkazy v rozporu s výsledky tohoto kontroly musí být prováděny pouze, s výjimkou v případě ztráty nebo poškození není viditelné a pokud příjemce řádně odeslán výhrady písemně dopravci do sedmi dnů ode dne kontroly, s výjimkou nedělí a svátků.

3. Zpoždění může vést k odškodnění pouze v případě,, pokud rezervace byla zaslána písemně do 21 dnů od data, kdy bylo zboží propuštěno k dispozici příjemci.

4. Datum dodávky nebo – v případě – kontrolu na zboží nebo k datu podání k dispozici, není zahrnuta v lhůtách stanovených v tomto článku.

5. Dopravce a příjemce jsou povinni si navzájem veškerá přiměřená zařízení pro výrobu nezbytná šetření a kontrol.

Článek 31.

1. Ve všech sporech, vyplývajících z přeprav podle této úmluvy, žalobce může podat záležitost před soudy smluvních států, definované strany po vzájemné dohodě, Kromě soudů v zemi, v jehož obvodu:

a) žalovaný bydliště, sídlo nebo pobočku nebo zastoupení, , jehož prostřednictvím smlouvy o přepravě, nebo

b) místo převzetí zásilky k přepravě nebo místo dodání,

a nemůže věc jinému soudu.

2. Když spor, stanovené v odstavci 1 tento článek, věcech projednávaných před soudem příslušným podle uvedeného odstavce, nebo pokud byl tento spor prohlášena soudním rozhodnutím, Nemůžete zahájit žádné nové případy z téhož důvodu mezi týmiž účastníky, pokud se rozhodnutí soudu, Před první případ byl zahájen, by nebylo možné v zemi, , kde on zahájil nový případ.

3. ^[1] Když spor, stanovené v odstavci 1 tento článek, rozsudek vynesený soudem smluvního státu se stal vykonatelným v této zemi, to se také stalo vykonatelným i ve všech ostatních smluvních státech, ihned po splnění náležitostí požadovaných v dané zemi. Nesmějí obsahovat přezkum této věci.

4. Ustanovení odstavce 3 Tento článek se vztahuje na rozhodnutí soudu po, rozsudků pro zmeškání a soudní vyrovnání, ale oni nejsou používány, ani na rozhodnutí o proveditelnosti pouze dočasný, , ani na rozhodnutí, které kromě nákladů proti žalobce škody v důsledku úplného nebo částečného zamítnutí jeho žaloby.

5. Nelze požadovat od občanů smluvních států,, mají své bydliště nebo podnikání v jedné z těchto zemí, Záruky k zajištění nákladů soudního řízení, vyplývajících z přeprav podle této úmluvy.

Článek 32.

1. Reklamace, , které mohou vzniknout z přeprav podle této úmluvy, zanikne po jednom roce. Nicméně, v případě úmyslného pochybení nebo zanedbání, , které podle práva soudu prvního stupně se považuje za rovnocenné úmyslu, Promlčecí lhůta je tři roky. Promlčecí doba běží:

a) v případě částečné ztráty, poškození nebo opožděné dodání – ode dne vydání;

b) v případě úplné ztráty – třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, nebo, Není-li sjednaná lhůta – od šedesátého dne následujícího poté, co dopravce;

c) Ve všech ostatních případech – od konce tří měsíců ode dne, kdy smlouvy o přepravě.

Na, je uvedeno výše, jako výstup pro promlčecí lhůty, nejsou zahrnuty do promlčecí lhůty.

2. Písemná reklamace staví běh promlčecí doby až do dne, Dopravce odmítá reklamaci písemně a vrátí doklady, které k němu připojené. Pokud se část nároku promlčecí lhůty se obnoví jen za tu část pohledávky, ještě v sporu. Důkaz o přijetí reklamace nebo odpověď a vrácení dokumentů, že se spoléhá na fakt,. Stížnosti později na stejné téma nemá odkladný účinek omezení.

3. S výhradou ustanovení předchozího odstavce 2, Promlčení se upravují právo příslušného soudu. Totéž platí pro přerušit promlčecí lhůtu.

4. Promlčen nárok nemůže být vykonávána, i prostřednictvím protinávrhu nebo set-.

Článek 33.

Přepravní smlouva může obsahovat doložku, ve které příslušnost rozhodčího soudu, za předpokladu, za předpokladu, že toto ustanovení, že soud použije tuto úmluvu.

Rozdział VI. Ustanovení týkající se přepravy prováděných navazujícími dopravci

Článek 34.

Pokud přeprava se provádí na základě smlouvy o sobě silničními dopravci, každý z nich přebírá odpovědnost za provedení celé akce, druhý dopravce a každý další dopravce, stává komoditou a přijetím konosament, který je stranou smlouvy, za podmínek uvedených v zásilce.

Článek 35.

1. Dopravce, převzetím zboží od předchozího dopravce, poskytne mu podepsané a datované potvrzení o přijetí. Musí napsat své jméno a adresu na druhé vyhotovení nákladního listu. Pokud je to nutné, dát ji na druhé kopie, jakož i na potvrzení o příjmu výhrady podobné těm, které, které jsou uvedeny v článku 8 odstavec 2.

2. Ustanovení článku 9 platí pro vztahy mezi navazujícími dopravci.

Článek 36.

S výjimkou případu protinávrhu nebo námitku při posuzování žaloby založené na téže přepravní smlouvě, akce pro případ odpovědnosti za ztrátu, poškození nebo zpoždění, může směřovat jen proti prvnímu dopravci, Poslední dopravce nebo dopravce, , který prováděl část přepravy, během něhož k události způsobující ztráty, poškození nebo zpoždění; žaloba může být podána současně proti několika z těchto dopravců.

Článek 37.

Dopravce, které podle ustanovení této úmluvy kompenzován, nárok na náhradu této částky náhrady, úroky a náklady na dopravce, kteří se podíleli na plnění smlouvy o přepravě, v souladu s těmito ustanoveními:

a) dopravce, , která způsobila škodu, důkazní břemeno náhrady, které jsou placeny sám nebo jiný dopravce zaplacené;

b) Je-li škoda způsobena dvěma nebo více dopravců, každý z nich zaplatí částku úměrnou svému podílu na odpovědnosti; v případě, že rozdělení odpovědnosti je nemožné, z nichž každý odpovídá poměru jeho podílu úhrady za přepravu;

c) Pokud nemůžete určit,, , který z dopravců by měly být považovány za odpovědné, břemeno škody rozdělí mezi všechny dopravce ve vztahu k bodu souboru. b).

Článek 38.

Pokud jeden z dopravců je v platební neschopnosti, část odškodnění, od něj, a neplacené, rozděleny mezi ostatní dopravce v poměru k platu.

Článek 39.

1. Dopravce, proti které se vztahovalo k jednomu z použití, uvedené v článcích 37 já 38, nemůže napadnout základ zaplacení žalující dopravce návratu, Pokud náhrada byla stanovena soudním rozhodnutím, jen kdyby byl řádně informován o průběhu a byl schopen dojít tam zasáhnout.

2. Dopravce, kdo chce tvrdit, návrat, může věc předložit příslušným soudem, kde jeden ze zúčastněných dopravců trvalé bydliště, centrála, pobočky nebo zastoupení, , jehož prostřednictvím smlouvy o přepravě. Nesmí být uvedeno tvrzení obžalovaných v jednom a stejný případ proti všem dopravcům.

3. Ustanovení článku 31, Body 3 já 4, vztahuje na rozhodnutí, které jsou zapsány do řízení, uvedené v článcích 37 já 38.

4. Ustanovení článku 32 platí i pro postih mezi dopravci. Promlčecí doba běží ode dne, nicméně, nebo soudní rozhodnutí, , kterým se stanoví konečná výše odškodnění podle ustanovení této úmluvy, nebo ode dne skutečného zaplacení v případě neexistence takového rozsudku.

Článek 40.

Dopravci se mohou dohodnout mezi sebou o ustanovení, která se liší od ustanovení článků 37 já 38.

Rozdział VII. Neplatnost úmluvou, k Úmluvě

Článek 41.

1. S výhradou ustanovení článku 40 neplatné ustanovení,, které přímo nebo nepřímo odchylují od ustanovení této úmluvy. Neplatnost takových úmluvou, nemá neplatnost ostatních ustanovení smlouvy.

2. Zejména by bylo neplatné žádné ustanovení o odcházejícím do nosné prospěch pojištění a jakékoliv jiné podobné doložky, stejně jako i všechny doložky přenášející důkazní břemeno.

Rozdział VIII. Závěrečná ustanovení

Článek 42.

1. Tato úmluva je otevřena k podpisu nebo k přistoupení země členy Evropské hospodářské komise a státy přijaté do Komise v poradním, v souladu s oddílem 8 Komise termíny.

2. Kraje, se mohou zúčastnit některé činnosti Hospodářské komise pro Evropu na základě ustanovení 1 Komise termíny, se mohou stát smluvními stranami této úmluvy k ní přistoupí po jejím vstupu v platnost.

3. Úmluva zůstane otevřena k podpisu do 31 Srpen 1956 roku včetně. Poté bude otevřena k přístupu.

4. Tato úmluva bude ratifikována.

5. Ratifikace nebo přístup se uskuteční uložením listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Článek 43.

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den poté, co pět zemí, uvedené v odstavci 1 Článek 42, listiny o ratifikaci nebo přístupu.

2. Pro každou zemi, ratifikuje nebo k ní přistoupí po uložení jeho listiny o ratifikaci nebo přístupu pět zemí, tato Úmluva vstoupí v platnost devadesátý den po uložení jeho listiny o ratifikaci nebo o přístupu této země.

Článek 44.

1. Každá smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět oznámením adresovaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

2. Výpověď nabude účinnosti dvanáct měsíců po datu přijetí oznámení generálním tajemníkem.

Článek 45.

Jestliže po vstupu této úmluvy v platnost, se počet smluvních stran v tom smyslu, oznámení o méně než pět, Tato úmluva pozbývá platnosti dnem, , ve kterém poslední takových výpovědích nabývá účinnosti.

Článek 46.

1. Každý stát může při uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu nebo kdykoli později prohlásit v oznámení, Generální tajemník Organizace spojených národů, že se tato úmluva vztahuje na všechny nebo části území,, který je v mezinárodních vztazích. Úmluva se bude vztahovat na jedno nebo více území uvedených v, od devadesátého dne po obdržení tohoto oznámení generálním tajemníkem, nebo pokud úmluva dosud nevstoupila v platnost, ode dne jejího vstupu v platnost.

2. Každá země, který podává podle předchozího odstavce prohlášení, Cílem je rozšířit tuto úmluvu na území, který je v mezinárodních vztazích, budou moci v souladu s článkem 44 vypovědět tuto úmluvu v tomto území.

Článek 47.

Každý spor mezi dvěma nebo více smluvními stranami, týkající se výkladu nebo provádění této Úmluvy, které se strany nemohou urovnat jednáním nebo jiným způsobem, může být na žádost smluvních stran Mezinárodnímu soudnímu dvoru k řešení.

Článek 48.

1. Každá smluvní strana může při podpisu nebo ratifikaci této Úmluvy nebo přístupu k ní prohlásit,, že se necítí vázána článkem 47 Konvence. Ostatní smluvní strany nebudou vázány článkem 47 na území smluvní strany, , který učinil takovou výhradu.

2. Každá smluvní strana, , který učinil takovou výhradu v souladu s odstavcem 1, může kdykoli odvolat tuto výhradu oznámením, Generální tajemník Organizace spojených národů.

3. Žádná jiná výhrada k této úmluvě přípustná.

Článek 49.

1. Po třech letech této smlouvy, Každá smluvní strana může v oznámení zaslaném generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů požádat o svolání konference, vést k revizi této úmluvy. Generální tajemník oznámí žádající všechny smluvní strany a svolá konferenci o revizi, Pokud do čtyř měsíců ode dne jeho oznámení k nejméně jedna čtvrtina smluvních stran mu oznámí svůj souhlas se žádostí.

2. Je-li konference svolána v souladu s předchozím odstavcem, Generální tajemník oznámí všem smluvním stranám a vyzve je, aby předložily do tří měsíců předložily své návrhy, jehož diskuse může chtít na konferenci. Generální tajemník rozešle všem smluvním stranám předběžný pořad jednání konference, znění těchto návrhů, nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference.

3. Generální tajemník pozve na každou konferenci, svolané v souladu s tímto článkem, všechny země uvedené v odstavci 1 Článek 42, stejně jako země, které se staly smluvními stranami podle odstavce 2 Článek 42.

Článek 50.

Kromě oznámení uvedených v článku 49, Generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v odstavci 1 Článek 42, stejně jako země, které se staly smluvními stranami, podle odstavce 2 Článek 42, o:

a) ratifikacích a přístupech podle článku 42;

b) data, , v němž Smlouva vstoupí v platnost v souladu s článkem 43;

c) výpovědi podle článku 44;

d) pozbytí platnosti této úmluvy podle článku 45;

a) Oznámení přijatá v souladu s článkem 46;

f) prohlášeních a oznámeních, které obdržel v souladu s odstavci 1 já 2 Článek 48.

Článek 51.

Po dni 31 Srpen 1956 Originál této úmluvy bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který předá ověřené kopie každému ze zemí uvedených v odstavcích 1 já 2 Článek 42.

Na důkaz toho níže podepsaní, zplnomocnění, podepsali tuto úmluvu.

V Ženevě dne devatenáctého května tisíc 956, jedno vyhotovení, v angličtině a francouzštině, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Pro Rakousko:

ALBERT Buzzi peníze

Pro Belgii:

LEROY

Za Spolkové republiky Německo:

ARTHUR PUKALL

RUDOLF Steg

Pro Francii:

De Curton

Pro Lucembursko:

R. LOGELIN

Pro Nizozemsko:

H. Scheffer

Pro království v Evropě

Pro Polsko:

Předmět, že vláda Polské lidové republiky se necítí být vázána článkem 47 Konvence

GEORGE KOŠÍK

Pro Švédsko:

G. O Sydow

Švýcarsko:

Tapernoux

Pro Jugoslávii:

Ljubisa VESELINOVIC

Zápis o podpisu

Zápis o podpisu

Přistoupením k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, Já, níže podepsaný, zplnomocnění, dohodly na tomto ustanovení a vysvětlení:

1. Tato úmluva se nevztahuje na přepravy mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Irské republiky.

2. K tomuto článku 1 odstavec 4

Níže podepsaný souhlasí s znegocjowania o smlouvách o stěhování nábytku a kombinované dopravy smlouvy.

Na důkaz toho níže podepsaní, zplnomocnění, podepsali tento protokol.

V Ženevě dne devatenáctého května tisíc 956, v jednom vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.